Jonny Vang

„Můžu dostat pivo?“ - „Dlužíš mi!“ - „Dlužím všem. Nemůžu dostat pivo?“ Jonny Vang, protřelý, nesmlouvavý byznysmen s…ehm, žížalami. Jonny má i přes tíživou finanční situaci jasný podnikatelský sen, takže neochota, naschvály okolí a nějakého to pohlazení rýčem po hlavě či pár nábojů ze vzduchovky na citlivých místech ho nemohou odradit. Stejně jako pocuchání pracovního auta matkou požadující eutanazii či milenčina „radostná“ novina. Jenže někdy je toho už na jednoho příliš… Syny Norska mě Lien příliš nenadchl, ale dal jsem mu druhou šanci, což se vyplatilo. Už úvodní promluva spolu s pokrevním bratrstvím mě rozesmály. Bavily mě i samotné postavy, ať už politováníhodná nula Jonny, jeho kamarád Magnus, samoty se bojící matka, příslušník soustředící se spíš na opravu svého domku než policejní práci, dvojice parchantů ze servisu a další. Tragikomické vtípky docela fungovaly, soundtrack byl parádní, možná jen škoda toho zvážnění, které ale naštěstí celkové atmosféře zas tolik neublížilo. Celkově dám slušné 4*. (08.03.2020)

Jonny Vang není úplně obyčejnej kluk uprostřed norské vysočiny. Má plán a ten je pěstovat žížaly a vydělat na tom prachy. V prostředí krásné norské přírody, kde se počasí mění každým dalším záběrem, mu to ale neusnadní jak vztah s jeho kamarádem a kamarádovou manželkou, tak ani okolní dluhy, které má, kam se podívá. Jenže Jonny je naštěstí velkej sympaťák a tak mu od začátku do konce přejete trošku toho lidského štěstí, na které samotný film nabádá. No a jelikož je Jonny i tak trošku pošuk, můžete počítat s tím, že se místy i fajnově nasmějete. A to nepočítám nekonečné taneční kreace, který herec Aksel Hennie předváděl. Aksel celkově v tomto debutu předvedl, že je naprosto skvělý herec, na kterého jen tak nezapomenete. Prostředí, postavy, hudba jak z westernů. To všechno činí z tohoto filmu 80 minut více než slušné zábavy. (04.11.2015)

+2* tento film byl pro mě velkým zklamáním zejména proto, že mé očekávání bylo vysoké, protože mé spřízněné duše ho vesměs chválili a jen pár z nich dala tři hvězdičky a ostatní čtyři a víc. Jedná se o severskou artovku s netradičním stylem připomínající trochu western i stejně ulítlou hudební stránkou. Příběh plný podivných pošuků není špatný, ale jeho zpracování mi prostě nesedlo a to platí i pro absurdní humor, který mívám většinou hodně rád. Za sebe proto nemůžu dát víc hvězd než ty skromné dvě a doporučit nemůžu. [ PŘÍBĚH: 2 /// SMYSL: 0 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1+ /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] (06.12.2020)

asi jsem se už skandinávskou tvorbou namlsala a po Otravném chlapovi očekávala další pecku, ale Jonny mne nudil, postrádal pro mne příběh, atmosféru, myšlenku, smysl, vtip, cokoliv, kvůli čemu by mi zůstal v hlavě. Některé kamerové záběry se sice dle mého povedly a posledních 15 minut se věci nepatrně rozhýbaly, ale jinak sled nevýrazných scén, které na rozdíl od Otravného chlapa postrádají takovou tu poetiku, kdy divákovi najednou nevadí, že sleduje nenapínavé každodennosti a někde se jen mimoděk ocitl. (29.07.2012)

74% REŽIE / Jens Lien: **** KAMERA / Philip Ogard, Erling Thurman-Andersen: **** SCÉNÁŘ / Stale Stein Berg: *** HERCI: **** (výborný Aksel Hennie a Fridtjov Saheim, přitažlivá Laila Goody) HUDBA / Calexico: *** (ne že bych musel mít soundtrack doma, ale musím uznat, že byla osobitou a důležitou součástí filmu - trochu jako z kovbojky nebo od Kusturici) (26.02.2009)